Jedna z mála pštrosích farem v České Republice soustředící se na chov pštrosa Nandu Pampového a Afrického dvouprstého.
Jsme rodinná farma, ve které jsem od otce získal zkušenosti a od dědy vášeň k masu.
Pštrosí Vršek Wieder má neuvěřitelně dlouhou historii, která se začala psát v roce 1993. Tato dlouholetá zkušenost s chovem neobvyklého druhu nelétavého ptáka, nám dává ty nejlepší podmínky k tomu, jak vychovat a reprodukovat zdravé jedince v krásném prostředí farmy na zelené louce s rozlohou cca 2 Ha, sousedící s chráněnou krajinou oblastí Hněvošického háje ve stejnojmenné obci Hněvošice. Ta se nachází v Moravskoslezském Kraji. Nyní se chov soustředí na Farmu Oryx ve Služovicích, kde si maso bouráme a přímo zde si můžete zakoupit naše produkty včetně vyzrálého masa. Mapa - Zde můžete nakupovat z farmy.
Impuls k tomu, abychom vůbec jako první v České Republice s chovem pštrosa začali, byla vášeň mého otce Pavla Wiedera (senior) k chovu veškerého ptactva a i díky tomuto se na farmě nevyskytuje pouze pštros, ale i celá řada holubů, slepic, kachen, krocanů a pávů. Tento celek vytváří přírodní ekosystém ve kterém zvířata žijí bez stresu, což prospívá k jejich dobré vitalitě a vytváření zdravé populace.
Jak už jsem zmínil s chovem pštrosa začal můj otec, Pavel Wieder senior. Já, Pavel Wieder junior v této tradici pokračuji a rád se s Vámi podělím o možnost ochutnat produkty z Pštrosího Vršku Wieder.
Jak se vaše pštrosí farma za téměř 30 let změnila?
Chov pštrosa na farmě Oryx probíhal od roku 1993 do 2003. V té době jsme se soustředili zejména na rozmnožování, které se nám ale v roce 2003 přestalo dařit, a tak jsme se rozhodli chov raději přerušit. V příštích 7 letech jsme pštrosy nechovali a zlom přišel až v roce 2009, kdy jsem se rozhodl chovat menší exempláře běžců, a to Nandu pampové. Ti se nám v té době podařili úspěšně rozmnožit, a tak začala nová etapa naší pštrosí farmy. Nandu pampový jsou extrémně plodná zvířata, která snáší spoustu vajec. Soustředili jsme se tehdy hlavně na produkci vajec a jen přebytek zvířat šel na porážku.
Kdy jste se vrátili k chovu pštrosa Afrického?
Bylo to myslím okolo roku 2013-2015, kdy jsme dovezli pštrosy africké z významného evropského chovu. Dnes je jejich chov především cílen na produkci masa, kdy o kůži a peří v dnešní době už není moc velký zájem.
Jak je chov pštrosa náročný ve srovnání s ostatními chovnými zvířaty, jako jsou prasata, krávy, atd.?
Počty chovaných zvířat nikdy nedosáhnou počtu jako u prasat, skotu, atd. Vždy to bude nějaká alternativa. Ať´chová člověk cokoliv, zvířata musí mít vždy dobré životní podmínky a nesmí být chována v prostředí nasyceném čpavkem. Je pak totiž logické, že jejich maso vykazuje pachuť a produkty z takového masa nestojí za nic.
