Farma Wieder se věnuje chovu Přeštického prasete, pštrosa Afrického dvouprstého a Nandu Pampového.
Jsme rodinná farma, ve které jsem od otce získal zkušenosti a od dědy vášeň k masu.
Farma Wieder má neuvěřitelně dlouhou historii, která se začala psát v roce 1993. Tato dlouholetá zkušenost s chovem neobvyklého druhu nelétavého ptáka, nám dává ty nejlepší podmínky k tomu, jak vychovat a reprodukovat zdravé jedince v krásném prostředí farmy na zelené louce s rozlohou cca 2 Ha, sousedící s chráněnou krajinou oblastí Hněvošického háje ve stejnojmenné obci Hněvošice. Ta se nachází v Moravskoslezském Kraji. Nyní se chov soustředí na Farmu Oryx ve Služovicích, kde si maso bouráme a přímo zde si můžete zakoupit naše produkty včetně vyzrálého masa. Mapa - Zde můžete nakupovat z farmy.
Impuls k tomu, abychom vůbec jako první v České Republice s chovem pštrosa začali, byla vášeň mého otce Pavla Wiedera (senior) k chovu veškerého ptactva a i díky tomuto se na farmě nevyskytuje pouze pštros, ale i celá řada holubů, slepic, kachen, krocanů a pávů. Tento celek vytváří přírodní ekosystém ve kterém zvířata žijí bez stresu, což prospívá k jejich dobré vitalitě a vytváření zdravé populace.
Jak už jsem zmínil s chovem pštrosa začal můj otec, Pavel Wieder senior. Já, Pavel Wieder junior v této tradici pokračuji a rád se s Vámi podělím o možnost ochutnat produkty z Pštrosího Vršku Wieder.
Přeštické prase
Klademe velký důraz na vlastní odchov selátek, protože jedině tak můžeme dohlížet na správný vývoj prasete a garantovat nejlepši životní podmínky. Slaměná podestýlka, čerstvý vzduch, dostatečný prostor, ochlazování pomocí vodní páry, krmení z vlastní produkce. Díky těmto faktorům, dlouholetým zkušenostem a výjmečné chuti masa přeštického prasete vám nabízíme maso té nejlepší kvality.
Jak se vaše pštrosí farma za téměř 30 let změnila?
Chov pštrosa na farmě Oryx probíhal od roku 1993 do 2003. V té době jsme se soustředili zejména na rozmnožování, které se nám ale v roce 2003 přestalo dařit, a tak jsme se rozhodli chov raději přerušit. V příštích 7 letech jsme pštrosy nechovali a zlom přišel až v roce 2009, kdy jsem se rozhodl chovat menší exempláře běžců, a to Nandu pampové. Ti se nám v té době podařili úspěšně rozmnožit, a tak začala nová etapa naší pštrosí farmy. Nandu pampový jsou extrémně plodná zvířata, která snáší spoustu vajec. Soustředili jsme se tehdy hlavně na produkci vajec a jen přebytek zvířat šel na porážku.
Kdy jste se vrátili k chovu pštrosa Afrického?
Bylo to myslím okolo roku 2013-2015, kdy jsme dovezli pštrosy africké z významného evropského chovu. Dnes je jejich chov především cílen na produkci masa, kdy o kůži a peří v dnešní době už není moc velký zájem.
Jak je chov pštrosa náročný ve srovnání s ostatními chovnými zvířaty, jako jsou prasata, krávy, atd.?
Počty chovaných zvířat nikdy nedosáhnou počtu jako u prasat, skotu, atd. Vždy to bude nějaká alternativa. Ať´chová člověk cokoliv, zvířata musí mít vždy dobré životní podmínky a nesmí být chována v prostředí nasyceném čpavkem. Je pak totiž logické, že jejich maso vykazuje pachuť a produkty z takového masa nestojí za nic.
